Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

15.5.2013 - 5.6.2013

Bohemia

Návraty k tradici, lidové slovesnosti, tradičním řemeslům a jejich aplikace na současný oděv, to jsou hlavní témata, která zpracovali studenti Ateliéru designu oděvu a obuvi v rámci projektu BOHEMIA. Projekt inicioval hudebník Jiří Burian, nadšený z prací Liběny Rochové, vedoucí ateliéru na VŠUP. Docentka Rochová se konceptu prolínání tradičních folklorních prvků s moderním oděvem věnovala již během své účasti na Expu v Šanghaji. Vznikla tak přirozená spojitost s Burianovým konceptem předělávek lidových písní do moderního pojetí. V NYC studenti vystaví novodobé kroje, které osobitě a kreativně rozvíjejí tento nápad dál.

Ondřej Kinský

Folklor 67

Ve svém projektu jsem se inspiroval oděvy pro všední den a práci a tendencemi modifikovat technické nutnosti, jako jsou švy nebo knoflíky, v ozdobné prvky namísto jejich zakrývání. Zajímala mě živá práce se střihem - překládání a prostřihávání ustřiženého obdélníku látky s minimálním odpadem a využití pravé délky plátna jako přirozeného okraje bez papírových šablon. Vizuální sdělení je poplatné funkci - střih a materiál samy udávají komponenty jako je například délka rukávu a těla, počet kapes a velikost límce.

 

Magdalena Urgelová

Jako zdroj své inspirace jsem zvolila tradiční lidový oděv, který pochází z mého rodného kraje, kterým je Stredné Pohornie. Tento kroj jsem zvolila, protože je mi blízký a vychází z tradic a prostředí, ve kterém jsem vyrůstala. Zaujal mě hlavně svojí jednoduchostí, přirozeností, čistotou a barevností. Jeho jednotlivé vrstvy a tvarosloví jsem se pokusila přenést do současného oděvu a to tak, že jsem jednotlivé vrstvy minimalizovala, nebo se je snažila sloučit do jedné. Dalším z témat byla přirozená krása ženy v minulých dobách, kterou jsem porovnávala s dnešním ideálem ženy v souvislosti s odhalováním a dnešním vnímáním ženského těla. Při tvorbě oděvu jsem pracovala s prostřiháváním, kdy vznikl otvor odhalující část těla tak, aby to byla neočekávaná místa odhalení jen kousku pokožky, ramene, či znaménka.

 

Karolína Karpíšková

"Byla bosa, vlasatá, bez kabátku a loktušky, ba ani šátek na krku neměla…"

Karolína Světlá

 Forma vychází z košilky poetického kraje Podještědí a příběhů Karolíny Světlé, která se postupně měnila vkládáním dalších částí kroje v jedny romantické šaty pro ženskou hrdinku.

 

Lukáš Spilka

Ve své práci jsem se inspiroval Smutečním krojem, minimalizoval jsem dekor, aby byla upřesněna pravá podstata jeho funkce, a zároveň zachoval jeho tradiční formu.

 

Jakub Pollág

Shopping bag

Základním kamenem tohoto projektu byla vize použití tradičních - kvalitních materiálů: kůže, plátno a dřevo. Moje představa byla vytvořit produkt, který bude mít extrémně dlouhou životnost, využívat jen kvalitní materiály a bude se dát použít takřečeno do lesa i do města. Vznikl koncept shopping bagu, který díky robustnější konstrukci a kvalitním materiálům vyniká vysokou kvalitou, možnostmi barevných kombinací, hravostí a dřevené ucho kromě řešení problému s držením textilu v ruce přidává praktičnost, ergonomii a ozvláštnění celému projektu.

 

Pavlína Miklasová

               " Nežli reka zahučí,

               zpívá pramen osamělý,

              než se rozezpívá strom,

              dřív se lístky rozševelí...

               Vypučí - li, kéž jako já

              do kruhu lásky vždy se zřítí "

                František Hrubín

 

 

Barbora Procházková

Inspirovala jsem se vlčnovským krojem a jeho vývojem v průběhu 20. století. Ve svých modelech jsem se snažila zkonfrontovat dvě různé vývojové polohy. Kroj funkční, prostý, užitý jako pracovní oděv a kroj sváteční, velmi dekorativní a nepohodlný. Na oděvy jsem aplikovala "vrapení", starou techniku skládání. Situovala jsem je na taková místa, která budou pro nositele nekomfortní a omezující, právě tak, jako dnešní kroj.

 

Kateřina Plamitzerová

Při tvoření kolekce pro projekt BOHEMIA bylo stěžejní zadání Tradice, nechat se inspirovat naším národním folklorem a slovesností. Když o těchto věcech uvažuji, vždy mě především zaujme duch a atmosféra, kterou cítím za určitým příběhem, který si v dané oblasti najdu.

Zaujala mne pokrývka hlavy plzeňského kroje zvaná holubička, připomíná, jak název napovídá, ptačí křídla a nosila se podle daných společenských pravidel s křídly symbolicky rozevřenými nebo zlomenými směrem dolů (podle toho zda je dívka svobodná či vdaná, druhá varianta je tedy s křídly sklopenými). Tyto daná pravidla a pověrčivost mě fascinují, líbí se mi a nelíbí zároveň. Tento moment změny na oděvu byl impulsem k hlavní myšlence a to vytvořit oděv, který je možný transformovat. Stažením tkanic, které vedou členěním šatů je možné je stáhnout a tyto dvě polohy mají odlišnou náladu, kterou si ale ten, kdo je má na sobě v dnešní době může naštěstí vybrat svobodně podle svého rozpoložení.

Jako materiál jsem zvolila hedvábnou organzu, která přesně splňovala vlastnosti, které jsem potřebovala, materiál, který není splývavý a přitom lehký, aby mi velké formy, se kterými jsem pracovala, neztěžkly. S tím souvisí i transparentnost, která je menší či větší při řasení látky stahováním a ztrácí se při vrstvení, čehož jsem využila pro zvýraznění grafiky členění - začištěním švů vznikly tmavší linie.

 

Lenka Vacková

Téma folklor v oděvu neznamená pouze krásu, zdobnost, složité provedení krojů či ornamentálnost. Je to hlavně manuální namáhavá práce, kterou museli lidé každodenně vykonávat, než si krásný kroj na sebe slavnostně oblékli. Kolekce 4 šatů je inspirována slavným obrazem Jeana-Francoise Milleta z 19. století - Sběračky klasů. Odvíjí se od touhy vytvořit funkční, napomáhající šaty pro sběr ovoce vycházející z podkasání/ohrnutí sukně. Tak aby obě ruce zůstaly volné pro maximální využití při sběru plodin. Jako materiálu je použito malířského plátna pro jeho pevnost a funkčnost i inspiraci obrazem nebo malbou. Při vzniku byly šaty podrobeny zkoušce funkčnosti sběrem trnek. A obstály.

 

 

Monika Krobová

Kolekci " Apron/ Zástěra" ovlivnil nejvíce můj vztah k lidovému oděvu. Konkrétně jsem se zaměřila na jeden oděvní typ - zástěru, která je jednou z nejzákladnějších částí jak pracovního, tak slavnostního lidového oděvu. Tvarosloví zástěry převádím do střihů a především pracuji s principem zástěry, jakožto univerzálního oděvu, který roste společně s postavou. Je to dialog, který vedou speciálně upravené klasické materiály s materiály odkazující k původní identitě prvních oděvů.

 

Antonín Šimon

Mou inspirací pro projekt Bohemia byla lidová slavnost Jízda králů, která je součástí folklóru na Moravě, Slezsku či na Slovensku. Jelikož se odehrává i ve městě, odkud pocházím, má pro mě hlubší charakter. Při této slavnosti se vybírá pouze jeden chlapec z vesnice, kterému musí být do dvanácti let a musí být panic, pro rodinu je to na vsi nejvyšší možná pocta. Chlapec je během obřadu oblékán do ženského kroje s veškerou výbavou. Je to památka na lidovou legendu, prchajícího krále, který se skrýval a v převleku putoval zpět na svůj hrad.

Pocit muže v ženských šatech, samotný rituál oblékání vrstev a myšlenky střetu mezi krojem mužským a ženským, jeho sociální a psychologický charakter, byl pro mě nejpodstatnější. Nešlo o snahu interpretovat kroj, ale o rituál samotný a jeho dopad na jedince. Zvolil jsem si několik hlavních prvků kroje a to vestu, zástěru/sukni, kalhoty a kabátec. Vytvořil jsem s nimi můj osobní rituál oblékání a oděvní součásti jsem dále transformoval tak, že vzešli svobodné a zcela nejednoznačné kusy oděvů, kde se spojili v jedno, vestu se sukní, kabátec s vestou nebo kalhoty a sukni. Přenesení významu do dneška a hledání klasických pánských elementů ze současného pohledu, charakterizuje nejlépe potenciál mé kolekce.

 

Marika Yilha

Skládací folk – obuv a šperky

- doba, kdy se černý led objevil na ulici

Hlavním tématem mé práce se staly vrstv a stíny. Zajímalo mě skládání a vrstvení tvarů, které jsou charakteristické pro tradiční český festival šatů a obuvi. Jak jsou fascinující tyto úderné tvary forem okolo nás když padá soumrak.

 

 

 Ateliér designu oděvu a obuvi

Hlavní myšlenka nového konceptu ateliéru je zaměřena na kreativní pojetí oděvní formy. Součástí tohoto pojmu je obuv a doplňková tvorba.

Tato hlavní cesta, koncentrace na vyvíjení kreativního myšlení by měla mít v podobě konečné formy podobu jedinečné kreace, která předchozí druh oděvu, obuvi, doplňku překročí k formě volného umění.
Svobodomyslnost a hledačství je zaměřena na objevování vlastních zdrojů s důrazem na osobnost studenta. Tato myšlenka podpory osobnosti a kreativního rozvoje studenta patří k nosným myšlenkám ateliéru.
Vedle tohoto tvůrčího hledání s přesahem do „fashion art" nebo „fashion at the edge", je student veden ke znalosti zvládnout přenést tuto volnou tvorbu do komerčně definované konfekční formy, s přípravou na „reálný svět" českého a světového konfekčního průmyslu.
Student je veden k tomu, jak založit značku a jak vést firmu.
Zásadou je cesta k výtečnému řemeslnému zpracování, v oblasti krejčovského i tzv. haute-couture, tedy řemeslně náročnému zpracování. Je nutné získat znalosti se současnou moderní technologií z oblasti materiálů nebo zpracování.

 

Vedoucí ateliéru

doc. Liběna Rochová 

Na české scéně, kterou velmi často zastupuje v zahraničí (výstavy a přehlídky ve Vídni, Paříži, Lyonu, New Yorku, Dusseldorfu, Los Angeles), působí řadu let a její odborné předpoklady a schopnosti jí dovolily navrhovat divadelní, filmové a scénické kostýmy, umělecké objekty na tělo, toilety pro vystoupení zpěvaček i běžné civilní zakázky, kolekce pret-a-porter a konečně oblast nejprestižnější pro každého módního tvůrce, kolekce unikátních modelů. Její tvorba se zaměřuje na volnou a individuální tvorbu, která je více otevřená výtvarné než ryze oděvní formě.
Spolupracuje s asociací rakouských krajkářů, pro něž vytváří inspirativní modely. Její díla jsou zastoupena ve sbírce Museé de Tissus v Lyonu, v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Brně.
V roce 1992 získala titul „Výtvarník sezóny" na veletrhu Styl Brno, v roce 1995 jí Design centrum ČR udělilo cenu „Vynikající design", v roce 2009 2. místo za kolekci Homage to Glass na Czech Grand Design. Tvorba skleněných šperků pro AJETO - „Liběna Rochová pro AJETO".
Pořádá pravidelně letní workshopy na Farmě Bolka Polívky.
V roce 1999 založila Studio LR v Praze, v roce 2005 zakládá Studio LR, galerii na podporu mladých designérů.

 

 

 

 

 

 

 

Místo konání:

321 East 73rd Street
NY 10021 New York
Spojené státy americké

Datum:

Od: 15.5.2013
Do: 5.6.2013

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala