Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

6.10.2015 19:00 - 10.11.2015

Český sen

Projekt tvoří dva základní pilíře - výstava a pásmo filmových projekcí. Ve zvolených uměleckých oblastech (výtvarné umění, hraný a animovaný film) se zaměřuje se na bodové zpřístupnění a prezentaci děl, která vykazují výrazné znaky českého myšlení a imaginace. Jejich podstata tkví ve sdělování silných obsahů, které charakterizují místo a čas svého vzniku. Sjednocujícím aspektem je smysl pro absurditu, podivnost, ironii, mystifikaci, inverzitu, parafrázovitost, skepsi a jinotaj. Projekt je pojmenován podle mystifikačního filmového dokumentu režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy.


Kurátor: Petr Vaňous

Proč Český sen?

Projekt podchycuje a zviditelňuje jednu z výrazných tendencí českého umění, kterou tvoří opakovaně zažitá rozpornost plynoucí z historické zkušenosti (Mnichov, protektorát, Jalta, komunistický puč, sovětizace kultury, demokratizační proces, Pražské jaro, normalizace, Sametová revoluce, konzumní kultura ad.). Dějinné peripetie malého státu uprostřed Evropy, které na jedné straně formují a posilují jeho vědomí identity, na straně druhé ho nutí tuto identitu neustále v různých podmínkách obhajovat, bránit a rozvíjet, stojí za tím, co je spojitou nádobou rozporných zkušeností v realitě – víceznačnost, ambivalence, jinotaj v umění. Tuto tendenci české kultury lze sledovat v prostoru mezi mnoha pomocně stanovenými polaritami, například mezi šokem a terapií, násilím, krutostí a ironií či smíchem. Někdy výsměchem. Mezi bezmocí a přílišným očekáváním poté, co dílčí dějinná krize byla zdánlivě překonána. Mezi politikou a rustikalitou. Mezi skepsí a naivitou, mezi apatií, rezignací a nadšením. Přičemž urputnost sebezáchovy někdy, z podstaty věci, překračuje meze a stává se švejkovským chameleónstvím nebo alibismem, jindy krutou až destruktivní sebeironií. Intelektuálním i plebejským sebe-výsměchem. Veliký tvůrčí potenciál českého umění 20. století jakoby vyrůstal z prázdnoty vegetativního způsobu života pod tlakem totality a v izolaci, z outsiderství a podzemní kulturní alternativy, nebo naopak z přetlaku podivného velikášství až mesiášství, které čas od času zatemní hlavy české inteligence v časech společenského uvolnění. Pak zpravidla nastupuje smysl pro „Český sen“.

 

Prostorem přežití v nepříznivých dobách totality byla umělá konstrukce vnitřní emigrace. Praktikoval se v ní zpravidla sestup k vlastní kořenům, k podstatě existence, k mýtům, k fundamentům západní kultury, jejíž dědictví se náhle zdálo prioritní, podstatné pro přežití, pro zachování statusu svébytnosti, pro to, aby se nevytratil smysl zítřka. To byly a neustále jsou inspirace a výlety autorů do pramenů a látek dávné i blízké minulosti. Smysl pro metafory, symboly a analogie, ale také pro experiment a hledání nových cest pro umělecký výraz a pro skrytá sdělení. Česká kultura je ze své vlastní podstaty jinotajná a to i v těch nejracionálnějších projevech.

 

Výstava & projekce

Výstava představuje práce českých umělců několika generacím se zaměřením na experiment a vyhrocenou imaginaci. Vystaveni jsou například Vladimír Boudník, Jan Kotík, Rudolf Volráb, Igor Korpaczewski, Daniel Pitín, Josef Bolf, Veronika Holcová, Jakub Janovský ad.

Ukázky českého výtvarného umění prostřednictvím tematických segmentů mají především ukázat na pozadí určité časové struktury povahu české poválečné malby a zpřítomnit výstavou esenci problémů, s kterými byla a je tvůrčím způsobem konfrontována.

Druhá část zpřístupňuje návštěvníkům Českého centra v New Yorku pásmo vybraných celovečerních filmů a krátkých animovaných a hraných předfilmů. Součástí prezentace jsou také tři večery věnované ukázkám filmové tvorby tří mladších českých umělců (Adéla Babanová, Daniel Pitín, Josef Bolf) spojené s autorskými komentáři a diskuzí.

 

Místo konání:

Datum:

Od: 6.10.2015 19:00
Do: 10.11.2015

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala