Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

22.4.2020

POCTA MILENĚ JELINEK: SCÉNÁRISTKA, DRAMATIČKA, PROFESORKA

Jako vzpomínku na Milenu Jelinek, newyorskou českou scénáristku a profesorku, připravilo České centrum New York záznam našeho posledního společného programu s touto významnou osobností české kinematografie, zachycující diskuzi o filmu Zapomenuté světlo, které se v roce 2017 promítalo v kině Českého centra a jehož hostem byla právě scénáristka daného filmu Milena Jelínek. Diskuzi vedla a záznam sestříhala Marie Dvořáková.

Ve věku 84 let zemřela v New Yorku 15. dubna filmová a divadelní scénáristka českého původu Milena Jelinek. Proslula jako autorka scénáře k věhlasnému filmu Zapomenuté světlo z roku 1996. Mnoho let učila scénáristiku na newyorské Columbia University (School of the Arts) a byla významnou představitelkou a podporovatelkou české kultury v New Yorku.

Milena Jelinek studovala Filmovou a televizní fakultu Akademii múzických umění v Praze (FAMU) v letech 1955-1959, a o dva roky později emigrovala do Spojených států. V pozdních 60. a 70. letech vytvořila sérii krátkých filmů, které byly promítány ve Whitney Museum, the Kennedy Center a na Festival of Women’s Films. Film Zapomenuté světlo, jehož scénář napsala právě Milena Jelinek, získal v roce 1997 tři České lvy. Od raných 80. let vyučovala na Columbia University, School of the Arts. Dříve vyučovala také na SUNY Purchase, FAMU (Praha), USC Los Angeles a New York University.

Abychom uctili její památku, České centrum New York zveřejňuje záznam diskuze s Milenou Jelinek, která následovala projekci filmu Zapomenuté světlo v roce 2017 v kině České národní budovy, kterou vedla Marie Dvořáková.

Záznam si můžete pustit ZDE.



 

Marie Dvořáková nám také poskytla svou vzpomínku na Milenu Jelinek:

Milena Jelinek byla konstantou mého života v Americe. Představovala pro mě pevný bod v neustále se měnícím městě New Yorku, ztělesňovala český domov, který byl geograficky daleko a tolik mi chyběl. A já jsem si myslela, že tomu tak bude napořád, protože Milena je nesmrtelná.

Její moudrost se dotkla a promítla do tvorby stovek filmařů, kteří měli to štěstí se s ní potkávat, ať už v Americe nebo v Čechách. Byla laskavá a vlídná. Měla úžasný smysl pro humor a vždy dokázala výstižně a s nadhledem zhodnotit stav světa. Zároveň byla asi jediným člověkem v mém okolí, který neuměl stárnout. Byla pořád mladá. Svým uvažováním dokonce mladší než mnoho z mých vrstevníků. 

Nesmírně jsem si jí vážila a měla ji ráda.

- Marie Dvořáková

 


 

Zveřejňujeme zde také vzpomínku na Milenu Jelinek, sepsanou její dobrou kamarádkou, Renátou Spisarovou-Kotík:

Milena Jelinek

"Vždycky, i v mém vyprávění, to bylo o tom, jak žít a vzdorovat tomu hnusnému režimu, ke kterému jsem se odmítla přidat a se mnou pár divochů, ze kterých se pak stali disidenti, nebo emigranti, a ze mne maminka," napsala mi jednou Milena. Naše přátelství trvalo šest let, a i když nás od sebe dělilo více než třicet let života, bylo takové bezvěké, absolutní. Kamarádství, které začalo někdy hrozně dávno, akorát si už nepamatujete, ve které školní lavici jste spolu seděli. 

Milenu provázel jistý typ mladistvosti, fyzické i mentální. „Příliš chytrá žena“, jak ji v 50. letech nazval jeden ze Šmidrů, skladatel Rudolf Komorous. Když jsem mu před pár dny oznámila, že Milena zemřela, slyšela jsem ve Vancouveru na druhém konci telefonu hluboký povzdech, jako by jednou provždy pro něj skončil důvěrně známý svět. A pak už jsme jen vzpomínali na Milenin glosátorský talent: její vtip, pohotovost, ráznost, jistou ostrost a správný cynismus, když už se schylovalo k nějakému trapnému sentimentu. Byla hodně otevřená, když jste si to zasloužili, ale spravedlivá a hotová kdykoli pomoci, bezpodmínečně. Byla prostě… už vím, jak by to asi řekla Milena: Taková dobrá osoba. A smála by se! Ten smích dovedl být hodně nakažlivý. 

Poprvé jsme se setkaly v roce 2014, kdy jsme natáčely pro Český rozhlas Vltava pětidílný cyklus Osudy (stále je k poslechu na webu stanice). Od té doby jsme se zvaly v New Yorku na večeře (Milena měla krásný byt), chodily na kus řeči do kaváren, na akce do České národní budovy, na filmy, přednášky i na koncerty. Většinou s námi byla Marie Dvořáková, která nás vlastně hodně sblížila. Pamatuji si na jednu společnou, moc pěknou velikonoční procházku Central Parkem… Prostě jsme potřebovaly spolu čas od času být, tedy aspoň já potřebovala být s ní a vnímat Mileninu radikální nebojácnost a nadhled a účastnit se často vášně vzbuzujících debat. Dokonce přijela v roce 2018 na operní festival, který jsme pořádali s mým mužem v Ostravě. (Byla doba, kdy se o operu zajímala i coby libretistka). Přesně před rokem se u Mileny sešly „české ženy“ a vařila se koprovka a knedlíky v hrnku, peklo maso a u vína se pak debatovalo o filmech a politice. Naposledy jsme se viděly letos 20. února v hospodě České národní budovy. Daly jsme si malou Plzeň a paštiku a Milena mi povídala o svých studentech (učila další semestr na Columbii), rozebíraly jsme budoucnost jejího posledního filmového scénáře a další plány ohledně psaní jejich pamětí. Pak jsme šly společně na přednášku do třetího patra. Rozloučily jsme se na rohu 2nd Avenue a 72nd Street. Spěchala na autobus, já do metra. Narychlo jsme se objaly a těšily se spolu příště. Pak už jsme si jen telefonovaly. Události vzaly rychlý spád. Nikdy už se nedozvím, jestli ten vývar, který jsem jí chtěla přivézt na posilněnou, měl být kuřecí nebo hovězí. Ale co vím jistě, že když by mě viděla takto smutnou psát tyto řádky, objala by mě a možná zopakovala to, co mi ještě nedávno napsala: „Žiješ, život se mele, je to krásné a rozmanité. A vidíš, furt to jde dokola.“

Renáta Spisarová-Kotík, Brooklyn, 20. 4. 2020 

 


 


 

Záznam vzpomínek Mileny Jelinek, natočené pro Radio Vltava v roce 2014, si můžete přečíst a poslechnout ZDE.

Naši čtenáři, kteří rozumí angličtině, si mohou také přečíst vzpomínku na Milenu Jelinek sepsanou její dlouholetou kamarádkou, Zuzanou Justman (dokumentaristka, spisovatelka, přeživší Holokaustu) ZDE.

Informace na serveru České noviny ZDE.

Foto: Ian Willoughby


Místo konání:

Bohemian National Hall, 321 East 73rd Street
NY 10021 New York
Spojené státy americké

Datum:

22.4.2020

Organizátor:


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala