Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

21.3.2012 20:00 - 22:00

Pražská komorní filharmonie

Koncert klasické hudby. Dirigent: Jiří Bělohlávek. Hudba: Mozart, Janáček, Voříšek.

 

Pražská komorní filharmonie
Dirigent: Jiří Bělohlávek

Don Giovanni, předehra k opeře - Wolfgang Amadeus Mozart
Suita pro smyčcový orchestr - Leoš Janáček
Symfonie D dur - Jan Václav Hugo Voříšek

Vstupenky: $40
KOUPIT VSTUPENKY

Vstupenky jsou prodávány ve spolupráci s Bohemian Benevolent & Literary Association 


Pražská komorní filharmonie vznikla v roce 1994 z podnětu světově proslulého dirigenta Jiřího Bělohlávka a pod jeho vedením se rychle vypracovala v jeden z našich nejlepších orchestrů a získala renomé v zahraničí. Základní obsazení Pražské komorní filharmonie vychází z typu orchestru období vídeňského klasicismu, jehož skladby tvoří základní pilíř repertoáru. Kromě vrcholných děl této epochy, romantické éry a 20. století je doplněn speciální sérií koncertů moderní a soudobé hudby, která je stále v nabídce českých orchestrů ojedinělá. V oblasti vzdělávání se Pražská komorní filharmonie věnuje nejen mladým talentovaným hudebníkům v rámci ojedinělého projektu Orchestrální akademie, ale také dětem. Jako první orchestr v České republice začala pořádat speciální koncerty pro děti, které je s vážnou hudbou seznamují zábavnou formou. Program pro nejmenší publikum dotváří dětský klub Notička, který se snaží obohatit estetické cítění dětí a rozšířit okruh aktivit v jejich volném čase.

Pražská komorní filharmonie vystupuje mimo jiné v předních světových sálech, pravidelně je zvána na mezinárodní hudební festivaly a vystupuje se světoznámými dirigenty a sólisty, mezi nimiž jsou: Vladimir Ashkenazy, Milan Turković, Emmanuel Villaume, Jefim Bronfman, András Schiff, Shlomo Mintz, Sarah Chang, Isabelle Faust, Mischa Maisky, Magdalena Kožená, Anna Netrebko, Natalie Dessay, Rolando Villazón, Placido Domingo a mnoho dalších. Za dobu své činnosti orchestr natočil přes 60 kompaktních disků pro světová hudební vydavatelství, jako např. Deutsche Grammophon, Decca, Supraphon, EMI nebo Harmonia Mundi. Mezi nejnovější alba Pražské komorní filharmonie patří živá nahrávka Mé vlasti Bedřicha Smetany ze zahajovacího koncertu festivalu Pražské jaro 2010.

Mezi zajímavé projekty, které má Pražská komorní filharmonie naplánované v sezoně 2011-2012, patří např. koncertní turné po Japonsku a Jižní Koreji, podzimní turné s Maximem Vengerovem nebo spolupráce s Annou Netrebko, Erwinem Schrottem či Jonasem Kaufmannem.

Šéfdirigentem orchestru je od počátku sezony 2008-2009 Jakub Hrůša. 
www.pkf.cz


Jiří Bělohlávek – dirigent
Je přední osobností mezi českými dirigenty. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění, později studoval u Sergiu Celibidacheho. V roce 1970 zvítězil v celostátní soutěži mladých dirigentů a stal se dirigentem-asistentem České filharmonie. V roce 1971 byl finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana. Se Státní filharmonií Brno, jejímž dirigentem byl šest let (1972 - 1978), podnikl řadu velkých koncertních turné po Rakousku, Německu a po Spojených státech. Důležitou etapou jeho práce bylo dvanáctileté působení u Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (šéfdirigent 1977 - 1989). Jiří Bělohlávek významně pozvedl uměleckou úroveň tohoto tělesa a získal mu pevné místo v pražské a československé kultuře. Jiřího Bělohlávka spojuje dlouholetá spolupráce s Českou filharmonií. Od roku 1973 pravidelně hostoval s orchestrem v zahraničí a v Praze, od roku 1981 byl jeho stálým dirigentem a v letech 1990 až 1992 působil ve funkci šéfdirigenta. Jiří Bělohlávek tak navázal na interpretační tradice nejvýznamnějších českých dirigentů - šéfů České filharmonie (Václava Talicha, Karla Ančerla, Rafaela Kubelíka a Václava Neumanna).

V roce 1994 Jiří Bělohlávek stál u zrodu Pražské komorní filharmonie. Výrazně ji umělecky formoval po 12 let až do roku 2006 a dodnes je jejím čestným uměleckým ředitelem. S Pražskou komorní filharmonií dosáhl velkých úspěchů doma i v zahraničí a nahrál s ní řadu kompaktních disků pro přední hudební vydavatelství.

V letech 1995 - 2000 byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru BBC v Londýně, od roku 1995 je profesorem pražské Akademie múzických umění, od roku 1998 hlavním hostujícím dirigentem Národního divadla v Praze. Od července 2006 je šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC v Londýně. Dlouhodobě spolupracuje s mnoha špičkovými evropskými orchestry (mj. s Berlínskými filharmoniky, Mnichovskými filharmoniky, Vídeňskou filharmonií, Londýnským symfonickým orchestrem), pravidelně hostuje v USA a Kanadě (např. u Newyorské filharmonie či symfonických orchestrů v Bostonu, San Francisku a Torontu), v Japonsku (Symfonický orchestr NHK ad.) a je častým hostem světových hudebních festivalů. Oceňován je také jako operní dirigent; v posledních letech nastudoval mj. Janáčkův Osud (Národní divadlo v Praze, 2002), Wagnerova Tristana a Isoldu (Glyndebourne, 2003) či Janáčkovy opery Káťa Kabanová a Její pastorkyňa (Metropolitní opera v New Yorku, 2004 a 2007). V sezoně 2007-2008 vystoupil mj. s Filadelfským orchestrem, symfonickými orchestry ze St. Luis, Detroitu a Dallasu, amsterodamským orchestrem Concertgebouw a Pařížským orchestrem, s Berlínskými filharmoniky provedl Smetanovu Mou vlast a v Královské opeře v Londýně dirigoval Čajkovského operu Evžen Oněgin.


Komentář k programu:

Světová premiéra opery Don Giovanni 29. října 1787 v pražském Nosticově (nyní Stavovském) divadle zaznamenala velkolepý úspěch a natrvalo se usadila ve všech operních domech světa. Objednávku na novou operu dostal Wolfgang Amadeus Mozart během svého pražského pobytu v lednu 1787. Byl zde svědkem velkého úspěchu své předchozí opery Figarova svatba, která ve Vídni naopak propadla. Na opeře Mozart pracoval během následujících měsíců, ale dokončoval ji až po příjezdu do Prahy 4. října. Autorem libreta je stejně jako u Figarovy svatby Lorenzo da Ponte. Z opery přímo sálá shakespearovská mnohoznačnost, prolíná se v ní groteska s tragédií, „vysoké“ s „nízkým“ a vyvolává filozofické úvahy stejně samozřejmě, jako skýtá zábavu plnou vzrušení i humoru. V letošním roce uplyne od světové premiéry Dona Giovanniho o obdivovaném i zatracovaném prostopášníkovi a rebelovi již 225 let.

Suita pro smyčcový orchestr vznikla v roce 1877 a je vlastně první dochovanou Janáčkovou instrumentální skladbou, pokud nebereme v úvahu Znělky a Zvuky ku památce Förchgotta-Tovačovského. Šest částí mělo původně názvy Prélude, Allemande, Sarabande, Scherzo, Air a Finale (ve 2. znění), ale Janáček od nich později ustoupil. Suita je svědectvím toho, že v době jejího vzniku byla kompoziční činnost u Janáčka spíše doplňkovou nežli hlavním smyslem jeho tvorby a existence. 

Klavírní virtuóz a skladatel Jan Václav Hugo Voříšek byl jedním z posledních českých hudebníků, kteří ve druhé polovině 18. století a na počátku 19. století odešli za lepším uplatněním do ciziny, a později byli označeni jako tzv. česká hudební emigrace. Touha setkat se s Beethovenem osobně byla jedním z hlavních důvodů, proč Voříšek přerušil studia práv v Praze, a na podzim roku 1813 odešel do Vídně. Kromě komponování zde pravidelně koncertoval a pro svoji virtuózní techniku brzy získal pověst jednoho z nejlepších klavíristů v metropoli. Při vystoupeních pro vídeňskou aristokracii se pak skutečně setkal se svým vzorem Ludwigem van Beethovenem. Svoji jedinou Symfonii D dur, op. 23 dokončil Voříšek v lednu roku 1823 a provedena byla o měsíc později na koncertě vídeňského Spolku přátel hudby společně s Beethovenovým oratoriem Kristus na hoře Olivetské. Uvážíme-li, že jde o první Voříškův příspěvek k symfonickému žánru, je až neuvěřitelné, o jak zralou skladbu se jedná. Skladatel se nezdržuje do té doby ještě poměrně běžnou introdukcí v pomalém tempu, první věta začíná bezprostředně hlavním tématem a vyznačuje se kompaktností a strhujícím spádem. Podobně je tomu i u následujících vět, v nichž vyniká skladatelova geniální invence a výborná instrumentace. Spíše než beethovenovský heroismus a pompu zde nacházíme lapidárnost a efektivní využití dostupných dostupných prostředků a místy jakoby probleskovaly prvky odkazující až k baroku, podobně jako je tomu v pozdních dílech Wolfganga Amadea Mozarta. ~Kryštof Spirit

 KOUPIT VSTUPENKY

 

Organizováno Českým centrem New York ve spolupráci s Bohemian Benevolent & Literary Association a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky

                            



 

 

 

Místo konání:

321 East 73rd Street
NY 10021 New York
Spojené státy americké

Datum:

21.3.2012 20:00 - 22:00

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala