Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

30.3.2020 - 6.4.2020

To nejlepší z české klasické hudby

Česká klasická hudba je nejen součástí národní kultury a historie národa, ale doslova české duše. V letošním roce si pro Vás Radio Prague International připravilo cyklus známých hitů české klasické hudby. Mnohé určitě znáte, hrají se pravidelně v koncertních síních po celém světě. Jaké bylo pozadí jejich vzniku, a v jakém provedení byly nahrány, to vše bude zahrnuto do tohoto cyklu.

Cyklus Hity klasické hudby vznikl na základě projektu Lukáše Hurníka a Bohuslava Vítka Hit tisíciletí vysílaného v minulosti na stanici Českého rozhlasu Vltava.

Více informací ZDE

Ktož jsú boží bojovníci
Porazili husité u Domažlic mnohem početnější křižáky svým zpěvem? Moderní dějiny si v tomto bodě už nejsou tak jisté, ale pro Františka Palackého, Aloise Jiráska a další české historiky a spisovatele je to nad slunce jasnější. Jejich argumentem bylo Ktož jsú boží bojovníci, sborová bojová hymna husitů (ze staré češtiny přeloženo jako “Ye Who Are Warriors of God”).



Milostná píseň ze 14. století: Andělíku rozkochaný
Pokud bychom se měli podívat do historie při hledání předchůdců dnešní populární hudby, pak by jednou z nejstarších písní, které stojí za zmínku, musel být Frolicking Little Angel (v češtině Andělíku rozkochaný). Tato milostná píseň ze 14. století zněla už ve své době poněkud výstředně, jinak než většina tehdejších liturgických skladeb středověku a i dnes působí trochu nezvykle.



Antonín Dvořák: Humoreska č. 7

Známý karikaturista namaloval českého človíčka, který oslovuje Antonína Dvořáka: „Poslyšte, mistře, když už jste to nazval Humoreska, tak bych čekal větší srandu!” Autor tohoto vtipu se, jako pokaždé ve svých karikaturách, trefil do černého. V hudbě se můžeme setkat s lehkým úsměvem, jemným intelektuálním humorem, ale humor jako legraci hudba moc dělat neumí. A i kdyby uměla, Antonín Dvořák by si jí nemohl dovolit, protože svůj cyklus osmi humoresek psal v době, kdy zastával prestižní, vážené místo ředitele První národní konzervatoře v New Yorku.



Josef Suk: V nový život

„Vojáci jdou, bože jaká je to krása, vojáci jdou, pěkně v řadách za sebou“
…Tahle patrně nejznámější česká lidová písnička údajně vznikla někdy po památné bitvě u Hradce v roce 1866, kdy kolem Hradce pochodovalo přes půl milionu rakouských, českých a pruských vojáků.



Zdeněk Fibich: Poem
Na nejednom díle z hudební klasiky se spáchalo násilí v podobě nejrůznějších úprav. A bývá jenom na síle hudební myšlenky, zda těmto úpravám odolá. Fibichův Poem je melodií, která se proslavila právě díky úpravě.



Antonín Dvořák: Largo
Bouřlivý potlesk a nadšené volání: "Dvorak, Dvorak!". New York Herald 17. prosince roku 1893 píše o památné premiéře Novosvětské jako o hudební události roku.



Julius Fučík: Vjezd gladiátorů
Z vojenských pochodů musí čišet víra ve vítězství. I když zrovna gladiátoři hrdě zdraví césara jako ti, kteří jdou do arény pro slávu na smrt. Vjezd gladiátorů je možná nejslavnější ze všech pochodů na světě. Ale málokdo, mimo hudební odbornou veřejnost ví, že ho napsal Julius Fučík.



Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta
Myšlenka napsat původní českou národní operu napadla Bedřicha Smetanu patrně už při jeho pobytu v Göteborgu v roce 1861. Hned po návratu ze Švédska Bedřich Smetana usiloval o vytvoření původní české opery. Vhodné libreto se mu však podařilo získat teprve po roce od všestranného literáta Karla Sabiny.



Antonín Dvořák: Slovanský tanec č. 8
Rytmická složka v největších dílech světové klasické hudby působí hlavně tehdy, když je nápaditá, až uhrančivá. Opakující se hudební námět se stále dokola vrací a dostává se nám pod kůži. Dvořákovy Slovanské tance jsou ale kompozičně vystavěné poněkud jinak.


Místo konání:
Datum:

Od: 30.3.2020
Do: 6.4.2020

Organizátor:


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala